domingo, 4 de dezembro de 2011

Lições de língua yorubá – Lição 10/12 - Ẹ̀kọ́ Mẹ́wà/Éjìlá

(Àwọn ìwé ẹ̀kọ́ èdè yorùbá – Ẹ̀kọ́ Mẹ́wà/Éjìlá)

Professores:
Prof. Dr. Sidnei Barreto Nogueira
Prof. Mestre José Benedito de Barros

Exercícios

Exercício 6

Encontre seu amigo e faça algumas perguntas para ele.
Corrigidos em sala de aula:
1. Saúde – Báwo ni? Ṣé àlàáfia ni?
2. Casa, família – Ilé ńkọ́?
3. Trabalho - Iṣẹ́ ńkọ́?
4. Irmãos mais novos - Wọ́n àbúrò ńkọ́?
5. Pai – Bàbá ńkọ́?
6. Mãe – Màmá ńkọ́?

Exercício 7

Faça uma ligação entre as sentenças da primeira coluna com as respostas da segunda.
1. Báwo ni? - A. Ó wà?
2. Ṣé àlàáfíà? - B. Ọjọ́ kan pẹ̀lú.
3. Ilé ńkọ́? - C. Dáadáa ni.
4. Bàbá ńkọ́? - D. Ò dàbọ̀.
5. Iṣẹ́ ńkọ́? - E. Wọ́n wà.
6. Ó péjọ́ mẹ́ta - F. A dúpẹ́.
7. Ò dàbọ̀ - G. ń lọ dádáá.
Respostas: 1C; 2F; 3A; 4-E; 5G; 6B; 7D.

Exercício 8

Diga a seu amigo que Dúpẹ́ acabou de fazer o seguinte:
1. Levantou-se. - Dúpẹ́ ṣẹ̀ṣẹ̀ jí.
2. Comeu (alimentou-se). – Dúpẹ́ ṣẹ̀ṣẹ̀ jẹun.
3. Tomou um banho. – Dúpẹ́ ṣẹ̀ṣẹ̀ wẹ̀.
4. Foi ao escritório. - Dúpẹ́ ṣẹ̀ṣẹ̀ lọ sí ọ́fíìsì.
5. Foi à escola. - Dúpẹ́ ṣẹ̀ṣẹ̀ lọ sí Ilé-iwé / Dúpẹ́ ṣẹ̀ṣẹ̀ lọ sí Ilé-ẹ́kọ́.
6. Foi ao aeroporto. - Dúpẹ́ ṣẹ̀ṣẹ̀ lọ sí ibùdó ọkọ̀ òfurufú / Dúpẹ́ ṣẹ̀ṣẹ̀ lọ sí ilé ọkọ̀ òfurufú.
7. Foi ao zoológico. - Dúpẹ́ ṣẹ̀ṣẹ̀ lọ sí ilé àwọn ẹranko.
8. Foi ao Museu. - Dúpẹ́ ṣẹ̀ṣẹ̀ lọ sí mùsíọ̀mù.

Exercício 9

Diga a alguém que você está indo aos seguintes lugares:
1. Aeroporto. – Mo ń lọ sí ilé ọkọ̀ òfurufú / Mo ń lọ sí ibùdó ọkọ̀ òfurufú.
2. Escola - Mo ń lọ sí ilé-ìwé.
3. Escritório - Mo ń lọ sí ọ́fíìsì.
4. Museu - Mo ń lọ sí mùsíọ̀mù.
5. Aula - Mo ń lọ sí kíláàsì.
6. Trabalho - Mo ń lọ sí ibi iṣẹ́.
7. Mercado - Mo ń lọ sí ọjà.
8. Estação Ferroviária - Mo ń lọ sí ibùdó ọkọ̀ ojú-irin.
9. Zoológico - Mo ń lọ sí ilé àwọn ẹranko.
10. Residência (casa) - Mo ń lọ sí ilé.

Exercício 10

Como você responderia às seguintes perguntas? (use a dica em parênteses)
1. Níbo ní o ń lọ? (restaurante) – Mo ń lọ sí ilé ounjẹ.
2. Báwo ní nǹkan? ( - ) – Dáadáa ni.
3. Níbo ní Dúpẹ́ wà? (escritório) – Dúpẹ́ wà ní ọ́fíìsì.
4. Ṣé o sí jí dáadáa? (sim) – Bẹ́ẹ̀ ni, mo jí dáadáa.
5. Ṣé o ń lọ sí ilé-ikàwé? (não) – Ó tì, N kò lọ sí ilé-ikàwé.
6. Ṣé Túnjí lọ sí mùsíòmù? (sim) – Bẹ́ẹ̀ ni, Túnjí lọ sí mùsíòmù.
7. Ṣé o ti jẹun? (não) – Ó tì, N kò ì tí ì jẹun.
8. Ṣé màmá rẹ pẹ́ ní ibi-iṣẹ́ lánàá? (não) – Ó tì, màmá mi kò pẹ́ ní ibi-iṣẹ́ lánàá.
9. Ẹ̀gbọ́n Túnjí dà? (mercado) – Ẹ̀gbọ́n Túnjí wà ní ọjà.
10. Ṣé àlàáfíà ni? ( - ) Àlàáfíà ni.

Exercício 11

Que perguntas você usaria para as seguintes situações.
1. Para descobrir se Kunle foi ao trabalho. - Ṣé Kúnlé ti lọ síbi iṣẹ́?
2. Para descobrir se Tunjí retornará. - Ṣé Túnjí máa padà wá?
3. Para descobrir se Dupé foi à escola ontem. Ṣé Dúpẹ́ lọ sí ilé-ìwé lánàá?
4. Para descobrir se o pai de Dupé estava atrasado para vir para casa. - Ṣé bàbá Dúpẹ́ pẹ́ láti padà sí ilé?
5. Para descobrir se Tunji esta em casa. - Ṣé Túnjí wá nílé?

Exercício 12

Você está prestes a sair para o trabalho de manhã e sua criança vem cumprimentar você antes de você sair. Pergunte a ela como ela dormiu e se ela já comeu. Faça o papel de mãe apenas.
Mãe: Você dormiu bem? - Ṣé o sún dáadáa?
Criança:
Mãe: Você comeu? - Ṣé o ti jẹun?
Criança:

Sísọ̀rọ̀ nípa ènìyàn

(Falando a respeito de pessoas)
Kúnlé (K) retorna no dia seguinte e encontra Túnjí (T):
K: Túnjí, báwo ni nǹkan?
T: Dáadáa ni. Jọ̀wọ́ má bínú.
K: Níbo l´o lọ lálẹ́ àná. Mo wá sí ilé ẹ lẹ́ẹ̀mejì lálẹ́ àná.
T: Mo gbọ́ bẹ́ẹ̀. Mo lọ rí ọmọ kíláàsì mi kan ni.
K: Ki l´orúkọ ẹ̀?
T: Kimberly.
K: Ọmọ ìlú ibo ni?
T: Ọmọ ìlú Amẹ́ríkà ni, ṣùgbọ́n ó jẹ́ akẹ́kọ̀ọ́ ní yunifásítì ti Ìbàdàn nísisìyí. Àwọn ẹbi ẹ̀ ń gbé ní New York.
K: Ṣé a lè jìjọ lọ kí i lọ́la?
T: Bóyá.

Texto em português.
K: Túnjí, como vão as coisas?
T: Bem. Por favor, não me aborreça.
K: Aonde você foi ontem à noite. Eu estive em sua casa duas vezes ontem à noite.
T: Eu ouvi isso. Eu fui visitar uma colega de classe minha.
K: Qual é o nome dela?
T: Kimberly.
K: Qual é a nacionalidade dela?
T: Ela é cidadã norte americana, mas é aluna da Universidade de Ibadan, agora. Sua família vive em Nova York.
K: Será que nós podemos ir juntos visitá-la amanhã:
T: Talvez.

Exercício 13: Vocabulário (verbos, substantivos, etc.)

A = Àwa: nós.
Àbúrò: irmão mais novo; irmã mais nova.
A dúpẹ́: nós agradecemos; obrigado.
Akẹ́kọ̀ọ́: aluno, aluna.
Àlàáfia: saúde, paz, completo bem estar.
Àná: ontem.
Àwọn ẹbi: membros da família, familiares, família.
Bàbá: pai.
Báwo: como?
Báwo ni nǹkan?: Como vão as coisas?
Bẹ́ẹ̀: assim.
Bẹ́ẹ̀ ni: sim, assim.
Bóyá: talvez.
Dà: onde está?
Dáadá: bem.
Ẹ: sua.
Ẹ̀gbọ́n: irmão mais velho / irmã mais velha.
Ènìyàn: pessoa, ser humano, povo.
Gbé: morar, habitar, viver em.
Gbọ́: ouvir
Ibi: local, lugar, aqui.
Ibo: onde?
Ibùdó ọkọ̀ òfurufú: aeroporto.
Ibùdó ọkọ̀ nǹkan ojú-irin: estação ferroviária.
Ilé: casa.
Ilé àwọn ẹranko: zoológico.
Ilé-ẹ́kọ́: escola.
ilé-ikàwé: biblioteca.
Ilé-iwé: escola.
Ilé ọkọ̀ òfurufú: aeroporto.
Ilé ounjẹ: restaurante.
Ìlú: cidade, país.
Iṣẹ́: trabalho
Jẹ́: tornar-se.
Jẹun: alimentar-se, comer.
jìjọ: juntos, semelhança.
Kan: um, uma.
Kíláàsì: classe, aula.
kí i: visitá-lo, visitá-la.
Ki l´orúkọ ẹ̀ = Ki ní orúkọ ẹ̀ = Ki ní orúkọ rẹ̀: Qual é o nome dela?
Kò: não.
Kò ì tí ì: não tem.
Jọ̀wọ́: por favor.
Lálẹ́ = ní alẹ́: à noite.
Lánàá: ontem.
Lati: de
Láti: desde
Lè: poder.
Lẹ́ẹ̀mejì: duas vezes.
Lọ: ir.
lọ́la = ní ọ̀la: amanhã.
Má bínú: não me aborreça.
Màmá: mãe.
Mùsíọ̀mù: museu.
Mi: meu, minha.
Ni: ser, estar.
Ní: ter, possuir, em.
Nípa: a respeito de, sobre.
Ń: palavra para formar o gerúndio. Ex.: ń padà: voltando, retornando.
Níbo: onde?
Ńkọ́: cadê? Como está?
Nísisìyí: agora.
Ò dàbọ̀: Tchau, até logo, adeus.
ọ́fíìsì: escritório.
Ọjà: mercado, feira.
Ọjọ́ kan pẹ̀lú: há muito tempo (“um dia mais”).
Ọmọ ìlú: cidadão, cidadã.
Ọmọ kíláàsì: colega de classe.
Padà: voltar, retornar
Pẹ́: demorar, atrasar, voltar, tardar.
Péjọ́ mẹ́ta: há quanto tempo? (“mais que três dias).
Pẹ̀lẹ́: olá, tchau, sinto muito, lamento, perdão, de maneira calma.
Pẹ̀lẹ́pẹ̀lẹ́: calmamente, cautelosamente.
Rí: ver, encontrar.
Ṣé: será que ...?
Ṣẹ̀ṣẹ̀: recentemente, acabar de, logo agora.
Sí: ser, estar, haver, existir.
Sì: além disso, ainda.
Sísọ̀rọ̀: dizer, falar, falando.
Ṣùgbọ́n: mas, todavia, porém.
Sùn: dormir.
Ti:de, já (pretérito)
Tì: fechar, trancar.
Tí: Que, se, caso.
Wà: ser, estar, existir, haver, residir, dirigir.
Wá: vir, buscar, procurar.
Wẹ̀: tomar banho, lavar.
Yunifásítì: universidade.

Ódàbọ̀!

4 comentários: